středa 22. července 2015

Výbušný koktejl z Dolních Vítkovic

Přísady: Hudba všech žánrů, ostravský "čerstvý" vzduch, skvělá atmosféra,  industriální stavby všude kolem, teplo nezbytné k vření, touha neslyšet jen z vyprávění, že to stálo za to a špetka poezie.  To vše mě dotáhlo před brány festivalu. Jak jinak než na poslední chvíli. 


Den první: Jak voní tráva?
Ze startu slyším Heymoonshaker. Dva britové perou do publika  syrové blues pomocí kytary a  zpěvu doplněného  o beatbox. U některých zvuků  si nejste jistí, že je má na svědomí hrdlo Davida Crowea. Celé je to špinavejší a víc opravdové, než se z poslechu Cream F Feeling může zdát. Publikum je naprosto uchváceno. Visíme kapele na rtech. V pauze mezi písničkami vtipné průpovídky. Záchvaty smíchu jako mexická vlna.  "Když jste sexy, tak váš život je kurevsky jednoduší!"  Jen škoda, že hráli ve stanu, který pro ně nebyl dostatečně velký. Venku stál dav, který by se taky rád dostal dovnitř, ale měl smůlu. Vedro zvětšující se směrem ke stagi, se díky nim dalo přetrpět jedna báseň a odcházela jsem s pocitem, že mám novou srdcovku.

Foto by Ivett Stranska

 David Crowe - Foto by Ivett Stranska
Po chvíli hledání nalezeni The Bazookas. Orientační smysl zvítězil nad neschopností (protože měl za spojence mamku). Mix ska a punku. Tančilo se skvěle. Na co slova. Holandštině stejně nerozumím a připadá mi zvláštní. Chtěla by někam zařadit. Jaj stinkt!

Foto by Petr Piechowicz

Mamka: "Kolem mě pořád běhal nějaký týpek, který byl zhulený a rozfoukával výpary z trávy všude okolo. Jsem z toho zhulená."
"Fakt? Já si toho ani nevšimla. Jak voní tráva?"

Úplněk sice nebyl, zato Fullmoon stage ano. A na ní Hanba. Opětovný boj s orientačním smyslem vyhrán. Začali totiž hrát později. Dali do toho všechno, nešlo nebýt ve předu. Banán i se svojí mikrofonovou jizvou na čele. Mezi písničkami trochu kecal. Uklidnění o uprchlících. Sekuriťáci museli mít z jeho komentáře, že by tu neměly být zábrany určitě radost. Přelézal je, skákal do publika, nechával lidi zpívat, běhal, objímal se s nimi...  Rozjeli to tak moc, že museli končit o půl hodiny dříve. " Už nemůžu. Nikdo  není superman, i když se možná snaží aby to tak vypadalo..." Sice nezahráli mé oblíbené Černý kafe pro černý duše, ale nevadí. Moje brýle tento koncert přežily i bez přídavného pancéřování, za což na sebe můžu být hrdá. Při odchodu slyším sekuriťáky: "To byl ale binec, co?"
Hovno binec, pořádný koncert jak má být.

Navzdory plánu zůstáváme aspoň na část Zrní. Teplý letní večer, pohoda, místa vzadu na tribuně.  Kytarovka. Hráli fajně, ale texty mi zůstaly utajeny. Těžko říct nakolik to bylo únavou, zvukem nebo divností textů.

Den druhý: Polij se, jestli chceš
Nebyl dobrý nápad jet dřív na Xindla X. Je takové vedro, že s Terkou na jeho koncert  kašleme, vegetíme ve stínu a já se nějak podezřele často ocitám pod stříkající vodou. O chvíli později. Poetry stage.  Nejhořejší patro nové U6. 18 stupňů, sedací pytle, Dan Jedlička a Jonáš zbořil. Kde jinde uslyšíte vtipně a ve verších Jak spát s ošklivou ženou (návod) ? Taky básně poschovávané všude okolo i jinde a knihovna. Zůstat na Science slam, ale byla chyba.

Rychlý přesun na Muchu. Navzdory pozdnímu příchodu  získávám skvělé místo na vyvýšené podpěrné konstrukci.  Lidi za mnou museli být pěkně nasraní. Zajímavé, jak jsem najednou průbojná. Výhled lepší jak z kotle. A že bylo na co koukat.  Skvělý punk, špetka nářečí,  hezká a svérázná frontmanka Nikola s drzým hlasem.  "Heil hipsta!"  Nese se stagí, název po mně nechtějte.  Moment kdy publikum zpívalo "Mrdá mi v hlavě, mrdá mi v hlavě..." byl krásný. A vůbec doufám že text jejich Ježíše jasně a zřetelně slyšel týpek který stál u vchodu na festival s cedulí že všichni co neuvěří v Ježíše půjdou do pekla. Část Koncertu se zpívalo slovensky. La la la láska. Prvně si říkáte: To jako vážně? Následně  si však Nikola za kapelu střílí: "Slovenský pop je niečo čo by měli zakázat! Rozhodně budu shánět lístek na jejich ostravský koncert.

Ve zbytku dnešního dne jsem zapomněla na koncert Josého Gonzálese, ale prý to byla nuda. Taky mě nenadchli The Holydrug Couple. Na focení toho ale bylo v okolí dost.

Den třetí: Reggae a závany chladu
Augustines to nedotáhli dál než na kulisu. Ale koncert Dub INC mi zvedl náladu brutálně. Výhled a atmosféra stála nejen ve předu za to. Zpěváci publikum hecovali, co to šlo.  Skákání, zpívání proti druhé části publika... Mezi tancováním v davu závany chladu jako by si to někdo objednal. I elektrická kytara zde měla své zasloužené místo.

"Ostrava is on fire..."

Na závěr dne navzdory 
očekávání končím na Rudimental. Vůbec jsem neusla a ještě si skvěle zatancovala. 

Den čtvrtý: Konec? Nevypadá to tak
Sto zvířat. Připadala jsem si jako hudební nevzdělanec, že jsem o ně do teď ani nezavadila. Zvlášť když na koncertě slavili 25. narozeniny. Venku se odehrává povstání rtuti. Přesto nenechali molekulu vzduchu na místě. A oni hráli v černém. Blázni. Nebrala bych vážně poznámky, že patří do starého železa. Řveme o přídavek. "Jste normální?" Rozhodně ne. I mně je jasné, že se začíná hrát Škola. Tancuji jako o život. . Hlavou mi víří vzpomínky. Kamarádka si mě s láskou a srandou dobírá: "Ty vole, na základní škole..." 
Foto by Petr Piechowicz
Mimochodem:  Tomáš Belko a další muzikanti jsou v Beatové poezii autorů žijících a hrajících. Stojí to za to.

Rodrigo y Gabriela nutí kytary k neuvěřitelným věcem,  ale protože tu sebou nechci říznout uprostřed davu,  zbaběle ustupuji na Poetry stage. Jen po pár chvílích se divím, že je tu tak plno. Zjišťuji že lyrická poezie není nic dobrého. Chci se zvednout, když nastupuje Tomáš Jireček. Bylo to tak vtipné a úžasné že si to moc nepamatuji.  
Ze srandy a zvědavosti rozmisťuji v okolí pár svých básniček na rozebrání. Uzavřeme sázky co to udělalo s tím párem, který jsem viděla jak si jednu bere?

Foto by Petr Piechowicz
                 



Skoro bych mamku přesvědčila ať zůstaneme na Tatabojs, jenže jsem ztratila peněženku. Mnohem víc, než ztracené peníze mě mrzel ten koncert. Přesto mi to nezabrání v  potvrzení že to stálo za to. Čekám kdy se mi už tak skvělé vzpomínky v mozku uloží přibarvené.

Fotky jsou z galerie na webu festivalu, kromě fotek Muchy a Dub INC z mého archivu.

2 komentáře:

  1. Skvele vylicena akce, paradni slovni obraty, radost cist, jen tak dal! (y)

    OdpovědětVymazat