úterý 8. září 2015

Z Kolorsů

 Básnit se dá i na festivalu. Málem jsem myslela, že to z těch fotek nevyluštím.



Dvě poezie
Poezie z krabice už dávno nežije,
narozdíl od Poezie samotné
ztratila se v oparu alkoholu
a Poe se taky chechtá,
nad atmosférou z které mrazí
alkoholická apokalypsa
17.7.2015
Na co vše lze zapomenout,
toť otázka,
odpověď však nezní 42

Když jsem byla mladší,
řvali na mě:
"Jednou někde zapomeneš svoji hlavu!"
S úsměvem jim připomínám,
že se tak zatím nestalo.

Množství věcí, 
které jsem zapomněla,
nebo ztratila,
se spočítat nedá.
Ale mám jedno malé prvenství
zapomněla jsem na koncert
a místo toho se pokoušela psát básně

Ten čas v programu stálo:
José Gonzáles  
Sebekritický autor
Já neumím pěkně psát,
nevypadá to jak EKG,
teda, můj rukopis
tvorba snad na tom bude líp,
těžko říct,
zda se přinutit,
aby to vypadalo líp.
Snad to bude někdo s úsměvem,
potěšením,
a bez problémů číst



Žádné komentáře:

Okomentovat