Dvě poezie
Poezie z krabice už dávno nežije,
narozdíl od Poezie samotné
ztratila se v oparu alkoholu
a Poe se taky chechtá,
nad atmosférou z které mrazí
alkoholická apokalypsa
Na co vše lze zapomenout,
toť otázka,
odpověď však nezní 42
Když jsem byla mladší,
řvali na mě:
"Jednou někde zapomeneš svoji hlavu!"
S úsměvem jim připomínám,
že se tak zatím nestalo.
Množství věcí,
které jsem zapomněla,
nebo ztratila,
se spočítat nedá.
Ale mám jedno malé prvenství
zapomněla jsem na koncert
a místo toho se pokoušela psát básně
Ten čas v programu stálo:
José Gonzáles
Sebekritický autorJosé Gonzáles
Já neumím pěkně psát,
nevypadá to jak EKG,
teda, můj rukopis
tvorba snad na tom bude líp,
těžko říct,
zda se přinutit,
aby to vypadalo líp.
Snad to bude někdo s úsměvem,
potěšením,
a bez problémů číst
Žádné komentáře:
Okomentovat